Kjuu on-line

TÝDEN.CZ

15. 12. 2018
Rubrika: O sportu

Lekce fotbalštiny

Autor: kjuu on line

26.08.2008 23:20

Ač je fotbal stále ještě spíše typickou mužskou záležitostí, byla moje sestřenice Vendula donucena sehrát jeden zápas „pralesní ligy“ v dresu našeho vesnického týmu. Jak jí řekl předseda místního fotbalového klubu, trenér, údržbář, masér a účetní v jednom Václav Vosáhlo: „Doba si žádá oběti a z deseti chlapů jedenáctku nepostavím.“ Navíc, Vendula se vždy věnovala atletice, takže svalnatou postavu měla, prsa zdědila po otci a oholené nohy v dnešní době metrosexuálů už nikoho nepřekvapí. Takže nic nebránilo tomu, aby za Nesuchyňské družstvo nastoupilo deset borců a Vendula, která se pro tento zápas přejmenovala na Vendelína, takže soupeři z Krušovic nepřišlo divné, že na ni spoluhráči pokřikují: „Vendy!“

 

Bohužel převlek a fotbalová hantýrka bylo jediné, co Vendy úspěšně zvládla. Samotný sportovní výkon komentovala takto (v závorkách uvádím doplňující informace a upřesnění termínů pro ty, kteří fotbalovému slangu tak úplně nerozumějí):

 

„Byl to opravdu těžký zápas (Krušovice měly lepší kondičku a líp si rozuměly s balonem), ale snažili jsme se nepodcenit přípravu. (Včera jsme s kluky rozebírali strategii hry nad lahví něčeho ostřejšího až do brzkých ranních hodin). Bohužel nás trochu zaskočil rychlý nástup soupeře (Zatímco my se ještě probírali z kocoviny a ujasňovali si, na kterou stranu hrajeme, obratnější soupeř ve druhé minutě prosvištěl děravou obranou a prostřelil brankáře, který jeho úspěch komentoval radostným: „Gól, hurá, vedeme!“). Škoda, že jsme v prvním poločase neproměnili několik vyložených šancí (celkem dvakrát se nám během 45ti minut podařilo dostat na dostřel brány, ale nějak se mrška pořád hýbala a měnila velikost a tvar, takže trefit se do ní byl už nadlidský úkol).

Pak přišla ta sporná penalta (V Krušovicích jsou snad všichni z cukru, nebo co. Spoluhráč udělil jejich útočníkovi Blažkovi lehký štulec do oblasti žeber a on se skácel k zemi, chytl se za kotník a řval, jako kdyby ho někdo prokopl naskrz) čímž soupeř zvýšil na 2:0 a nám se až do konce zápasu nepodařilo dát kontaktní gól (se zbytkovým alkoholem v krvi prostě máte jiné priority, než se honit za kulatým nesmyslem…).

Ještě že nás kluci v obraně podrželi (Včera z hospody odešli o dvě hodiny dřív, takže byli o něco svěžejší jak my v útoku, a kromě Blažka se jim podařilo faulovat Bláhu, Grébla, Vysmahla, Lacka a Zajíčka. Každý z nich to odnesl nějakou menší či větší modřinou, jen Blažek je asi nějakej cíťa – do druhého poločasu vůbec nenastoupil a vymlouval se na zlomený kotník).

O poločase jsme si s klukama v kabině řekli, že takhle to hrát nejde, (O poločase nás trenér seřval jak malý fakany a prohlásil, že jestli okamžitě nepřestaneme hrát jak prasata, tak se můžem rozloučit s tím sudem, co nám hostinský slíbil za vítězství), že musíme hrát víc dozadu, (na bránu se s dvojitým viděním špatně míří a v zadu mají přeci jen o promile míň v krvi) přihrávat si (protože víc jak 5 vteřin nikdo z nás balon neudrží) a pořádně bránit (To by byla strašná ostuda, prohrát už patnáctkrát v řadě za sebou)

Do druhého poločasu jsme nastoupili o poznání lépe (Pobytem na čerstvém vzduchu se kocovina zmírnila a navíc, trenér nám to o tom sudu řekl dost jasně) a na chvíli se nám podařilo zaskočit soupeře (Byli už tak pomlácení, že skoro nemohli běhat a od nás nikdo žádný výkon neočekával). Franta mi skvěle nahrát, takže jsem to tam jen kopla (Franta se poprvé za celou dobu zápasu dostal nějakým omylem k míči, nastavil nohu a od ní se míč odrazil mým směrem, což nikdo, včetně mě, nečekal, takže překonat nepřipraveného brankáře bylo snadné).

Jo, měl jsem fakt radost, že jsem pomohla mužstvu (Byla jsem úplně bez sebe radostí, že jsme skoro vyrovnali, takže jsem nejprve odhodila tričko, jako to dělá David Beckhamů a pak na mne naskákali kluci z družstva, trenér, i pár protihráčů si přišlo sáhnout a tak.) Škoda jen, že rozhodčí neměl pro naši euforii pochopení (Fakt jsem mu nedokázala vysvětlit, proč mi samou radostí vyrašila prsa), takže jsem byla do konce zápasu vyloučena za zdržování hry (Bylo to protokolárně jednodušší než zjišťovat, jestli jsem prsatý chlap nebo ženská s jedničkama). Bohužel vyrovnat se nám už nepodařilo (ten jediný gól co jsme dali, byl asi opravdu omylem). Navíc soupeř ke konci vydatně bránil (Čekali jsme, že si nechá dát ještě jeden gól, aby to bylo pro fanoušky zajímavější, ale on ne…) a díky našemu oslabení nakonec přidal ty tři góly. (Ale, vyhrát jsme měli my, měli jsme na to morální právo, to je snad všem jasný,ne?).

Musím ale poděkovat fanouškům, že nás podrželi (Díky mami, tati a pane Vodrážka, že jste se na to vydrželi koukat bez toho, abyste po nás něco hodili) Dali jsme do zápasu srdce (nic jiného ani nešlo – fyzičku a talent jsme nechali bůhví kde). Bohužel, to fotbalové štěstíčko nám chybělo (Čekali jsme, že soudek piva v šatně jim jasně naznačí, kdo má vyhrát, ale netušili jsme, že jejich kapitán dělá sládka v místním pivovaru a za vítězství slíbil tři sudy a prase) Teď se ale musíme soustředit na další zápasy (Tak tu jednu prohru nebudeme hrotit, ne? Budou i další, takže nemá cenu si kazit odpoledne, když v hospodě právě otvírají) Věřím, že naše další zápasy pro nás dopadnou lépe. (Třeba se stane zázrak, tak nám držte palce).

 

A s touto vírou odběhla Vendula do hospody, kde se konala strategická porada mužstva. Na programu byl důkladný rozbor posledního zápasu a příprava strategie na ten nadcházející. A připravovali se jistě důkladně, protože domů se vrátila až ve čtyři ráno, oči jí zářily nadšením a vykládala něco o tom, jak to do dvou let s klukama nandají Spartě.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.41

Diskuze

kjuu on line

Dřív jsem nechápala, jak mohl Rimbaud přestat psát v 19ti letech. Teď už vím - neměl internet...
Krasavice k pohledání
Oblíbenost autora: 8.28

O autorovi

autorka se narodila jako prosté dítko z vesnice, hliněná podlaha a suchý záchod na dvorku, po vzoru hollywoodských šedých myší školu absolvovala s rovnátky, brýlemi a dlouhými vlasy staženými do culíku a navzdory zálibě v literatuře, umění a přírodě se pohybuje v tvrdém prostředí businesu a reklamy

Kalendář

<<   prosinec 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31